Co je to sanace betonu?

Aktualizováno 31.10.2023
Beton není nezničitelný.

I takto odolný a tvrdý stavební materiál se různými vlivy ničí a dochází k poškození betonové konstrukce. Málokdy se opravy řeší, dokud není stav již téměř havarijní.

Zjistit jak hodně je beton poškozený má však svá úskalí. Mnohdy je stav horší, než si myslíte.

Předejděte tomuto stavu a opravte svůj majetek nyní. Ušetříte peníze v budoucnu, to je holý fakt.

Sanace betonových konstrukcí mají svou nezanedbatelnou pozici v oblasti rekonstrukce pozemních staveb. Beton jako stavební hmota se díky svým zvláštním vlastnostem osvědčil ve všech oblastech stavebnictví jako spolehlivý a neopominutelný materiál.

I přesto, že je beton velmi odolný materiál, který se používá pro staticky velmi namáhané konstrukce, je nutné jeho ošetřování a ochrana, tedy sanace.

Pokud mluvíme o stavebním díle z betonu, nejedná se pouze o inženýrské stavby (mosty, tunely nebo vodohospodářské stavby), ale také např. balkónové konzoly, schodišťové podesty nebo ramena, na kterých se objevují poruchy, např. oddělující se krycí vrstvy výztuže. 

Opravy a sanace betonových konstrukcí totiž rozhodně nelze chápat pouze jako druhořadé, ale je třeba k nim přistupovat co nejzodpovědněji.

Je nesmyslné zakrývat poškozené betonové prvky například tepelně izolačním obkladem, bez předchozí odborné reprofilace a sanace. Hrozí totiž další rozvoj vnitřního poškození podkladní železobetonové konstrukce a s ní související ztráta funkčnosti následných nově aplikovaných vrstev. 

(cit. Roska A., Schönfelder D. - Sanace vad betonových konstrukcí)

Čím začít při provádění sanace betonu?

Před započetím sanace starší betonové konstrukce je nutné provést důkladnou prohlídku samotné konstrukce. Na základě zjištěných závad můžeme zvolit nejvýhodnější postup pro sanaci betonu.

V některých případech je před samotnou sanací vhodné provést jádrové vývrty. Tímto způsobem si nejlépe ověříme tlakovou pevnost a hloubku poškození betonové konstrukce.

U nových konstrukcí se nejčastěji sanují nedovibrovaná místa a obnažená armatura.

Pro samotnou sanací, je nejdůležitějším faktorem volba postupu sanace a správný výběr materiálů. Samotná sanace nejen prodlužuje životnost konstrukce, ale také zlepšuje její vlastnosti. Zastaví se reznutí výztuže v železobetonu, obnoví se původní rozměry a zlepší se estetický vzhled.

Příprava povrchu před sanací betonu

Stejně jako u každé jiné povrchové úpravy, je nutné i v tomto případě řádně očistit a připravit povrch. Čištění konstrukce se provádí nejčastěji kombinovaně, ručně a tryskáním vodou či pískem.

Do ručního čištění zahrnujeme zejména oklepání zednickým kladívkem. Tímto krokem odstraníme veškeré „volné“ částice betonu. Po oklepání je nutné dočistit ručními bouracím kladivem a pořádně obnažit armaturu (to železo uvnitř).

Další způsob je tryskání vodou či tryskání pískem, tyto způsoby značně zrychlí proces čištění, avšak bez ručního dočištění se též úplně neobejdou.

Důležité je říci, že pro tryskání vodou je nutné mít vysokotlaký paprsek vody, tzn. alespoň 400 barů až 3000 bar. Strýcova „wapka“, kterou si v garáži umývá auto, opravdu nedodá potřebný tlak.

Při čištění povrchu pískováním, lze spojit dva kroky v jednom a zároveň se patřičně očistí obnažená armatura. Opískováním armatury (pokud možno do stříbrna) se zajistí patřičná přilnavost pro antikorozní nátěr a po aplikaci nátěru se zastaví reznutí.

Po očištění armatury už zbývájí před samotnou reprofilací jen dva kroky. Nanést antikorozní nátěr a zastavit korozi. Většina výrobců komplexních sanačních systému má jeden výrobek, který jak ošetří železo, tak vytvoří spojovací můstek na betonu, pro lepší přilnavost následné nové sanační stěrky.

Materiály, které používáme nejčastěji my, nevyžadují použití spojovacího můstku, pouze stačí aplikovat na navlhčený povrch.

Dokonce lze najít dnes i sanační malty, které v sobě mají inhibitor koroze a tím pádem odpadne natírání armatury úplně. My ji však vždy poctivě natřeme.

Samotná reprofilace je podobná štukování

Reprofilací betonových prvků se rozumí náhrada veškerého poškozeného betonu a obnovení původního tvaru dílce. Při sanacích betonových, resp. železobetonových konstrukcí by mělo být postupováno v souladu s normami, přičemž by měly být důsledně dodrženy veškeré technologické kroky.

Při aplikaci reprofilačních materiálů je nezbytné dodržení požadovaných technologických postupů stanovených výrobcem navrhovaných technologií a materiálů.

Nejčastěji se první nanáší sanační malta hrubá (obsahuje hrubší – větší zrna), poté se nanese sanační malta jemná, která se lépe „rovná“ s původním povrchem a snadněji se vyhladí. Plošné vyhlazení jemnou maltou pak způsobí vyplnění pórů v betonu a jako vedlejší efekt zajistí vyšší životnost nátěru.

Po nanesení nového materiálu je nutné počkat, než materiál trochu zavadne a pak provést vyhlazení finálního povrchu. Kdo z Vás doma štukoval, si to dovede hravě představit.

Provedení sjednocujícího ochranného nátěru

 Po provedené reprofilaci je vhodné provést také ochranný nátěr betonu, který zvýší odolnost betonu proti všem možným vlivům (opět je závislé na použitém ochranném nátěru). Nejčastěji se používají nátěry epoxidové či akrylátové.

Epoxidové nátěrové hmoty mají často lepší chemickou odolnost, avšak nedrží si svůj barevný odstín a postupem času „žloutnou“. To sice nemá vliv na jejich funkci, ale kde je požadavek na vzhled, je nutné použít jiný např. akrylátový, minimálně jako vrchní vrstvu.

Důležitý aspekt pro provedení nátěru je také estetičnost. Finálním nátěrem v požadovaném odstínu se provede plošné sjednocení povrchu.

Přeci jenom, po provedené reprofilaci je povrch poněkud „dalmatýnovatý“, rozumějte řádně flekatý. Původní beton má totiž většinou odlišné zbarvení než nová sanační malta.

Povrch je nutno natřít minimálně dvakrát, ne-li třikrát pro správné sjednocení odstínu. Důvodem je zejména odlišná savost betonu a nové stěrky.

V případě aplikace transparentního hydrofobního nátěru (vodě odpuzujícího) to však neplatí, ten stačí natřít většinou jen jednou. Hydrofobní nátěr je čistě funkční nátěr, který snižuje nasákavost povrchu, brání vnikání chloridů do betonu a omezuje špinění konstrukce.

Sanace, injektáž trhlin v betonu – ne vše se vyplatí

Trhliny v betonové konstrukci jsou vadou, která snižuje pevnost a celkovou životnost konstrukcí. Stejně tak ale je nutní říci, že trhlina v betonu je běžný jev a ne každá trhlina znamená problém.

Pokud trhliny nezpůsobují nežádoucí problémy, např. průsak kapalin, je lepší ušetřit peníze za zbytečné maskování sanační maltou, neboť si trhlina najde cestu i v sanační maltě.

Trhliny, které je třeba utěsnit se dají těsnit dvěma způsoby:

1. Povrchově, kdy je nutné:
   • Utěsnit trhliny pružným pásem
   • Uzavřít trhliny elastickým nátěrem či jiným pružným materiálem
2. Vnitřně tzv. injektáží trhlin.

Při injektáži trhlin je nutné navrtat síť otvorů do betonové konstrukce. Důležité je jich:

1. udělat hodně
2. vrtat pod úhlem
3. vrtat je skrz trhlinu „cik-cak“ .

Když je konstrukce rozvrtaná jako cedník, pomocí speciálních nástavců dojde k tlakovému napuštění konstrukce. Nejčastěji se používají epoxidové, či cementové injektážní směsi. Tím se zajistí řádné zatečení směsi do všech trhlin a spár a mělo by se tím garantovat utěsnění nežádoucích trhlin.

Naše firma nabízí:

 -sanace betonu sanačními maltami od různých výrobců, cena sanace za m2 se odvíjí od potřebné tloušťky a je lepší si nechat zpracovat cenovou nabídku zdarma

 
Sanace betonu a zdiva se provádí jak v našem kraji (Karlovarský kraj), tak na konkrétním místě dle odběratele. Další kraje kde jsme již realizovali sanace betonu či vlhkého zdiva: Ústecký kraj, Středočeský kraj, Plzeňský kraj a další. Namátkově zmíním také města kde jsme prováděli sanace betonu a vlhkého zdiva: Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Praha, Plzeň, Most, Chomutov a další.

Pokud jste dočetli až sem a stále něco nevíte, napište nám.

Mezitím se můžete podívat na přípravu povrchu otryskáním, či si přečíst něco více o nátěrech, které lze používat při sanaci betonu.